Zvídálek
Malí Zvídálkové toho už od října stihli opravdu hodně. A nutno podotknout, že se sešla opravdu zvídavá a šikovná partička.
Než jsme začali kouzlit s pokusy, museli jsme se nejprve seznámit s pravidly bezpečnosti. Povídali jsme si o tom, jak to vypadá ve skutečné laboratoři, a zkoušeli jsme si provizorní laboratoř vytvořit. A pak mohla začít ta správná zábava.
Vyzkoušeli jsme si připravit senný nálev a ,,vypěstovat si tak svého vlastního živočicha“ – prvoka. O nich jsme si následně povídali a zkoušeli je pozorovat pod mikroskopem. Mikroskop zvídálky zaujal. Proto jsme ho hojně využívali – pozorovali jsme pod ním kapku krve, lidské vlasy, buňky cibule, nožičku mouchy a jiné. Zvídálkovi Davidu Fišerovi tak celá skupina děkuje za zapůjčení mikroskopu.
Seznamujeme se i s méně známými živočichy. Tím prvním je žábronožka. Celá skupina napjatě čeká, zda se nám z vajíček vylíhnou žábronožky solné.
Dále jsme si sestavili vlastní zjednodušený model čističky odpadních vod, vyzkoušeli si vlastnosti černého uhlí, nafukovali balonek bez dechu a zkoušeli jednoduché pokusy týkající se vlastností vody.
Zkoušeli jsme také, jak se dají měřit věci a vzdálenosti pomocí našeho těla a vyzkoušeli si, jestli opravdu máme na oku slepou skvrnu.
Poslední předvánoční kroužek na moje Zvídálky čeká drobný dáreček a chystáme se jít společně dobrůtkami ozdobit stromeček pro zvířátka.
Martina Tomanová
